Ceny Křesadlo a Dobrá parta
Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci
Ceny Křesadlo a Dobrá parta jsou ceny určené dobrovolníkům. Každoročně se jimi oceňují lidé, kteří věnují svůj volný čas bez nároku na odměnu potřebným lidem nebo potřebným aktivitám.
Cena Křesadlo je určena individuálním dobrovolníkům, cena Dobrá parta je cenou týmovou a je jihočeskou specialitou.
V Jihočeském kraji organizují tyto ceny sdružení BEZ Katovice a INKANO Písek ve spolupráci s Komunitní nadací Blanicko - Otavskou, doposud vždy pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje a starosty pořádajícího města.
Myšlenka každoročního ocenění dobrovolníků vznikla v rámci Mezinárodního roku dobrovolníků v roce 2001. Na mezinárodní konferenci o dobrovolnictví v Kroměříži na jaře 2001 řekla Arlene Schindler, dlouholetá propagátorka dobrovolnictví v USA: „Je to ocenění pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci", a motto bylo na světě. Hledal se ještě název ceny a nakonec došlo ke shodě na názvu Křesadlo.
První křesadla navrhla akademická malířka Alena Šrámková, která ale nemohla nalézt žádný vzor. V muzeích jsou často dva kamínky, kterými se o sebe křeše, někteří znají z dětství mechanické kovové křesadlo na zapalování plynového sporáku. V ilustracích k pohádkám H. Ch. Andersena je na obrázcích křesadlo v rukách lidiček nejasně zobrazeno - možná i ilustrátor měl podobné potíže.
Nakonec výtvarnice udělala několik návrhů, komise jeden vybrala a student pražské VŠUP Jiří Papcůn dva roky křesadla vyráběl. Byl to předmět hodný Járy Cimrmana - zapalovač bez benzinu v dřevěném stojánku, ale podstatné bylo jeho poslání - dobrovolníci pomáhají vykřesat jiskry lidství.
Za rok 2001 se křesadla předávala poprvé v Praze, v Havlíčkově Brodě a také v Kroměříži, kde mají vlastní model, křemínky v krabičce s troudem. Od roku 2002 se křesadla každoročně předávají i v Jihočeském kraji.
Na podzim 2003 navrhl Josef Porsch - dobrovolník oceněný Křesadlem 2002, že by bylo vhodné předávat skutečné křesadlo, tedy předmět, který by spojoval současnost s dávnými tradicemi. Rozdělat oheň je myšlenka služby pro druhé. Pravé křesadlo je vykovaný kus železa stočený konci k sobě. Křesadlem, které používali staří Slované i Keltové, se křeše o pazourek.
Od roku 2003 vyrábí podle starých vzorů opravdová a funkční křesadla kovář Jaroslav Zíval. Atmosféra hradu Křivoklát, kde jsme byli poprvé nové Křesadlo objednat, byla působivá a každé křesadlo si jí nese v sobě. Návod, jak křesadlo používat je jednoduchý. Když nenajdete pazourek, stačí i kousek křemene a jiskry lítají ...
Za rok 2008 se rozdalo v České republice již celkem 61 Křesadel - Český Těšín (10x), Karlovy Vary (6x), Kladno (10x), Praha (10x), Ústí nad Labem (6x), Vsetín (5x), Jižní Čechy (5x), Vysočina - Havlíčkův Brod, Hlinsko a Pelhřimov (6x) a Plzeň (3x).

Myšlenka udělování ceny Křesadlo je duševním vlastnictvím HESTIA - Národního dobrovolnického centra. Křesadlo jako předmět je autorský originál Jaroslava Zívala, kováře z hradu Křivoklát.
Zpracováno dle materiálu PhDr. Jiří Tošnera z Hestia - Národního dobrovolnického centra.